Roztroušená skleróza postihuje jak tělesné, tak i duševní funkce. Mimo poruchy paměti a koncentrace patří mezi její projevy i deprese a emoční nevyrovnanost. Psychické obtíže však mohou způsobit i samotné následky nemoci. Pokud máte například problémy s hybností a rovnováhou, řešíte v životě řadu komplikací apod., to vše se může odrazit i na psychické pohodě1 a není se čemu divit. Naopak je třeba uvědomit si, že se není zač stydět, nejste v tom sami.
Dle odborníků má totiž polovina lidí s roztroušenou sklerózou problémy právě s depresemi, které se projevují smutkem a nezájmem o cokoli v jejich okolí. Časté jsou také pocity beznaděje, malé sebevědomí a neschopnost mít z něčeho radost. U někoho dochází také k rychlým změnám nálad a střídání pozitivních a negativních emocí například při sledování seriálu v televizi. Nálady přechází velmi rychle a většinou trvají jen několik málo vteřin či minut.2
Nelekejte se ale. Dělíme se s vámi o všechny možné projevy roztroušené sklerózy, určitě to ale neznamená, že se musí týkat všech a všechny najednou. Důležité je nenechat zajít psychickou nepohodu příliš daleko, bylo by to zbytečné. I v tomto případě existují možnosti, jak svému zdraví přispět.
Psychohygiena na prvním místě1
Každý ví, že je potřeba se o své tělo dobře starat, dodržovat denní hygienu a snažit se dostatečně hýbat. Pečovat však musíte i svou mysl. Z hlediska psychohygieny je velmi důležité umět se uvolnit, zkuste tedy nějaké relaxační cvičení anebo se pořádně zasmát. Smích a humor přinášejí uvolnění, snažte se proto dívat se na svět pozitivně, i když to pro vás někdy není jednoduché. Rovněž zájmy a koníčky mají velmi dobrý dopad na naši psychiku. Můžeme v nich uplatnit své dovednosti, rozšiřují nám obzory a zkušenosti a podněcují naši činnost k něčemu, co nás láká. Jednoduše zkuste žít trochu více uvolněně a dělejte věci, které vám budou přinášet úsměv na rtech a zbaví vás nadměrného napětí a stresu.
Psychoterapeut? Proč ne!1
Psychoterapeut je odborníkem, který zná cesty, jak navodit větší psychickou vyrovnanost a pohodu. Je někým, kdo dokáže pomoci třeba i tehdy, když u vás převažuje špatná nálada. Rozhodně to není odborník, který by se specializoval jen na těžké případy. Psychoterapie probíhá mezi terapeutem a klientem a dochází při ní k prohloubení sebepoznání a zvládání těžkých životních situací. Může pomoci také s udržením motivace potřebné ke zvládání nemoci nebo slouží k seznámení s relaxačními technikami. Podpořit může také spolupráci s rodinou, přáteli nebo léčebným týmem. Psychoterapeut nicméně není někdo, kdo by měl za klienta řešit problémy nebo dávat rady do života. Cílem je člověku pomoci tak, aby svůj potenciál využíval daleko efektivněji a projevilo se to například respektem k sobě samému, zdravějším životním stylem nebo novými postoji. Neostýchejte se využít pomoc takového specialisty, může vám pomoci cítit se mnohem lépe a můžete tak předejít i pozdějšímu možnému zhoršování vaší duševní pohody.
Zdroje:
- MALINOVÁ, Renata a NOVOTNÁ, Klára. Brožura pro pacienty. 1. vydání 2017.
- Website. Healthline. Understanding and Managing Multiple Sclerosis Mood Swings. Dostupné na: https://www.healthline.com/health/multiple-sclerosis-mood-swings#3