It looks like you are using an older version of Internet Explorer which is not supported. We advise that you update your browser to the latest version of Microsoft Edge, or consider using other browsers such as Chrome, Firefox or Safari.

Projevy RS, jako jsou potíže s chůzí, zrakem nebo brnění končetin, přicházejí ve formě atak, během kterých pacient plně pociťuje symptomy onemocnění.1 Ne vždy však musí projevy RS signalizovat ataku nemoci, protože je možné ji zaměnit za takzvanou pseudoataku. Co je pseudoataka, jak se liší od „klasické“ ataky nebo co ji způsobuje? To vše si ujasníme v následujícím článku.

Co je ataka?

Ataku lze chápat jako nástup nových nebo zhoršení předešlých neurologických příznaků RS.2 Příčinou atak je zánětlivý proces v centrálním nervovém systému, který poškozuje obal nervových vláken.3 Následkem poškození vláken dochází ke zpomalení nebo blokování přenosů nervových impulzů v zánětem zasažené části nervového systému, což je důvodem potíží, jako je zhoršení chůze, brnění končetin nebo potíže s viděním.2

Je velmi důležité zdůraznit, že ataka je neurologického původu a její příznaky musí trvat minimálně 24 hodin (většinou se pohybují v rozmezí 24 až 48 hodin), ale mohou trvat i několik dní či týdnů.2,3 Zároveň by dvě ataky mělo od sebe dělit alespoň 30 dní klidu.4 Tak jako samotná RS je nemocí mnoha tváří, stejné je to i s atakami, jejichž délka trvání, intenzita nebo symptomy se liší člověk od člověka.2

Co je pseudoataka?

Projevy během pseudoataky jsou opravdu skutečné. Nikdo tedy nemůže říct pacientovi, že by si je vymýšlel. Jak se ale liší od klasické ataky? Během ataky zánětlivý proces zasáhne novou oblast mozku a u pacienta se objeví projevy, se kterými se předtím ještě nesetkal.3 Ale při pseudoatace nedochází k novému poškození nervových obalů v jiné části mozku, a proto pseudoataky doprovázejí symptomy, které pacient již v minulosti zažil.Spouštěči jsou vnější vlivy, například zvýšení tělesné teploty, stres nebo infekční onemocnění, a symptomy odezní, jakmile je vnější faktor odstraněn.2,4

Pseudoataka v bodech4

  1. Příčinou je vnější faktor.
  2. Trvá méně než 24 hodin a obvykle odezní po odstranění vnějšího vlivu.
  3. Nezpůsobuje nová poškození mozku.
  4. Nemá vliv na dlouhodobý průběh onemocnění.

Jak se s pseudoatakou popasovat?

Abyste se mohli s pseudoatakou snadněji vypořádat, je nejdůležitější identifikovat její spouštěče. Které to mohou být?

1. Infekce

K pseudoatace může vést infekce. Může jít o běžné nachlazení nebo infekci horních cest dýchacích.5 Často je příčinou i infekce močového ústrojí, která se projevuje stálým nutkáním jít na malou, ale s nepatrným množstvím moči, pocity pálení při močení, únavou a bolestmi v podbřišku. V takovém případě je potřeba nespoléhat, že problém zmizí sám od sebe, ale vyhledat lékaře, který obvykle předepíše antibiotika.6

2. Přehřátí

Aby nedošlo k přehřátí organismu a následné pseudoatace, je třeba dbát na pitný režim. Obzvlášť během horkých letních měsíců. Krom pitného režimu můžete tělu ulehčit nošením prodyšného oblečení nebo chlazením rukou a chodidel ve studené vodě.4

3. Hormonální změny

Tento spouštěč pseudoataky se týká obzvlášť žen, které procházejí menstruačním cyklem nebo menopauzou. Jestli si myslíte, že se u vás pseudoataky obvykle vyskytují v určité fázi menstruačního cyklu nebo se jejich počet zvýšil s nástupem menopauzy, mohou být na vině právě výkyvy hormonů. Zkontaktujte svého gynekologa a prodiskutujte s ním možná řešení.4

4. Únava

Nepodceňujte ani únavu, i ta totiž může způsobit pseudoataky. Přílišné únavě můžete předejít správně nastaveným pravidelným spánkovým režimem. Pravidelně se věnujte také fyzickým aktivitám, například běžné chůzi, a snažte se eliminovat přebytečný stres.4 Co třeba vyzkoušet meditaci? Více si o ní přečtete zde.

Co dělat, když nejde o pseudoataku?

Rozlišit ataku od pseudoataky může být v některých případech celkem oříšek. Pokud se domníváte, že se ve vašem případě nejedná o pseudoataku způsobenou vnějšími vlivy, a příznaky u vás přetrvávají více než 24 hodin, určitě co nejdříve kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.7

Zdroje:

  1. Život v hlavní roli. Projevy roztroušené sklerózy [online]. Dostupné z: https://www.zivotvhlavniroli.cz/projevy-roztrousene-sklerozy
  2. eReS tým ČR. Jak rozpoznat ataku? [online]. Dostupné z:  https://www.erestymcr.cz/zivot-s-rs/default/jak-rozpoznat-ataku
  3. MyMS. Exacerbations [online]. Dostupné z:  https://my-ms.org/ms_exacerbations.htm
  4. DOHERTY, Colleen. What Is MS Pseudo-Exacerbation? Telling the Difference Between a Real and „Fake“ Attack [online]. Dostupné z: https://www.verywellhealth.com/what-is-a-ms-pseudo-exacerbation-4588928
  5. THROWER, Ben W. Relapse Management in Multiple Sclerosis. The Neurologist. 2009; 15(1): 1–5. doi: 10.1097/NRL.0b013e31817acf1a 
  6. Living Like You. Why MS can be a real pain in the … [online]. Dostupné z: https://www.livinglikeyou.com/article/why-ms-can-be-a-real-pain-in-the-bladder
  7. WebMD. How to Recognize an MS Attack [online]. Dostupné z:  https://www.webmd.com/multiple-sclerosis/recognize-ms-attack