It looks like you are using an older version of Internet Explorer which is not supported. We advise that you update your browser to the latest version of Microsoft Edge, or consider using other browsers such as Chrome, Firefox or Safari.

Jak nemoc vzniká?

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém, složený z mozku a míchy. Nervové buňky v těchto tkáních, zvané neurony, spolu komunikují pomocí svých nervových výběžků, jimž se říká nervová vlákna. Tato vlákna neboli výběžky na sobě mají ochranný obal tvořený látkou zvanou myelin. Roztroušená skleróza způsobuje zánět v mozku a míše, vlivem tohoto zánětu pak dochází k narušení ochranných myelinových obalů. Kvůli tomu nemohou být správně přenášeny signály mezi neurony a zbytkem těla, což s sebou nese různé projevy roztroušené sklerózy, o kterých se více dozvíte zde. Přenos signálů má totiž zásadní vliv například na rovnováhu, pohyb, zrak nebo paměť.1

Co nemoc způsobuje?

Roztroušená skleróza nejčastěji postihuje lidi ve věku 20 až 40 let a podle statistik se 2x až 3x častěji vyskytuje u žen. Dodnes není úplně jasné, co roztroušenou sklerózu způsobuje a proč dochází k zánětlivému procesu v centrálním nervovém systému. Jedním z faktorů může být vrozená genetická predispozice, ovšem nesmíme zapomínat ani na vnější faktory, mezi které patří především virové infekce (prodělaná mononukleóza či opary), dále kouření a nedostatek vitamínu D.2

Role nedostatku vitamínu D je pro odborníky velmi zajímavá otázka a stále se neví, jak zásadní význam u roztroušené sklerózy hraje. Vitamín D se vytváří ze slunečního záření a lidé žijící blíže k rovníku ho tak mají logicky více. Řada studií potvrzuje, že země, které jsou blíže k rovníku, mají méně případů onemocnění RS a směrem od rovníku případů s nemocí přibývá. Dle odborníků je kritické již období vývoje plodu v děloze, kdy vitamín D má důležitou úlohu právě pro správnou tvorbu buněk imunitního systému. Pokud má matka nedostatek vitamínu D, může se imunitní systém plodu vyvíjet nesprávně. Zda má vitamín D tak zásadní roli v aktivaci zánětlivého či autoimunitního procesu, ale nebylo dosud zcela potvrzeno.2 To samé platí v případě dlouhotrvajícího stresu a zátěže, jež se také mnohdy uvádějí jako možné příčiny roztroušené sklerózy, ale na 100 % to nelze potvrdit.1 Jasná příčina roztroušené sklerózy tedy odborníkům stále není známá.

Jak se stanovuje diagnóza RS?

Nyní už znáte možné příčiny vzniku nemoci. Pojďme si tedy ještě říci, jak se roztroušená skleróza diagnostikuje. Úplným základem je kombinace klinického vyšetření s vaším podrobným vyhodnocením historie (jeho anamnézy). Lékař na začátku diagnózy provede krevní test, aby vyloučil možnost jiných onemocnění. Pokud krevní rozbor nic neukáže, je provedena magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku.3

Magnetická rezonance je vyšetření, díky kterému lékař získá detailní obraz mozku a míchy. Stanovit diagnózu RS je možné hned při prvním vyšetření, sken totiž zobrazí ložiska neboli takzvané léze, které vznikají na místech v mozku a míše, kde dochází k zánětlivému procesu. Magnetická rezonance se stále více využívá také pro sledování aktivity nemoci v čase a lékař tak monitoruje vývoj aktivních (nových) a neaktivních (starých) lézí,4 což je velmi důležité proto, aby mohl sledovat vývoj nemoci a uzpůsobovat tomu i léčbu.

Dalším vyšetřením, které se využívá pro vyhodnocení diagnózy spolu s magnetickou rezonancí, je rozbor mozkomíšního moku, který se získává lumbální punkcí. Z páteřního kanálu, nikoli míchy, se lumbální jehlou odebírá vzorek tekutiny, na jehož základě se dá prokázat nebo vyloučit zánětlivý proces v centrálním nervovém systému. Zákrok je jednoduchý, a pokud vše proběhne tak, jak má, trvá maximálně 10 minut. Po něm je ale nezbytné odpočívat a naordinovat si klidový režim. Možnou komplikací po punkci je postpunkční bolest hlavy, jež se objevuje druhý až třetí den a zapříčiňuje ji otvor vytvořený lumbální jehlou. Tato komplikace vyžaduje několikadenní klid a dostatek tekutin, ale není životu nebezpečná.3

Pár slov závěrem

Roztroušená skleróza je nelehkou nemocí, kterou medicína stále neumí zcela vyléčit. I tak dnes již odborníci velmi pokročili a nemoc dokážou identifikovat včas. Je k tomu však potřeba daného odborníka navštívit, a to co nejdříve potom, kdy na svém těle zaznamenáte nějaké změny. Jednoduše čím dříve, tím lépe. Své zdraví máte ve svých rukou, snažte se proto být v této oblasti co nejvíce aktivní. Po rozpoznání nemoci budou její vývoj sledovat a držet nemoc pod kontrolou kromě vás samotných neurologové v jednom z 15 specializovaných center pro roztroušenou sklerózu v České republice. Jejich seznam najdete zde.

Zdroje:

  1. SLÁDKOVÁ, Vladimíra. Diagnostika roztroušené sklerózy, typické klinické příznaky. Medicína pro praxi [online]. 2015; 12(5): 236–242. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2015/05/07.pdf
  2. Nadační fond IMPULS. Roztroušená skleróza mozkomíšní – co by měl nelékař vědět? Dostupné z: https://www.nfimpuls.cz/index.php/roztrousena-skleroza/o-roztrousene-skleroze/161-roztrousena-skleroza-mozkomisni-co-by-mel-nelekar-vedet
  3. Mayo Clinic. Diagnosis – Treatment. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/multiple-sclerosis/diagnosis-treatment/drc-20350274
  4. Zdravotnictví a medicína. Příznaky roztroušené sklerózy, fáze a léčba nemoci. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/leky/roztrousena-skleroza-priznaky-faze-lecba-nemoci/ ​​​​